1.ÚVOD

ZÁDOVÉ SVALY:

-  ve čtyřech vrstvách

-  první dvě povrchové vrstvy patří funkčně ke svalům horní končetiny a pletence ramenního, ale samozřejmě také dokážou ovlivnit postavení a napřímení páteře

-  dvě hlubší vrstvy už jdou pouze po obratlích či žebrech; přímo ovlivňují postavení páteře, pánve a hrudního koše

-  nejpřirozenější funkcí hlubokých zádových svalů je napřímení a udržování napřímeného držení, proto se jim také říká vzpřimovače páteře

-  k udržování napřímení jsou uzpůsobeny svou vnitřní stavbou - obsahují větší poměr vytrvalostních vláken a také poměrně dost vaziva

-  posilování hlubokých zádových svalů v jiném než napřimovacím mechanismu dochází k jejich přetěžování; ztrácí se napřímení páteře, objevují se bolesti zad

FUNKCE SVALŮ:

-  u svalů rozlišujeme dvě základní funkce - funkci tonickou a fázickou

-  funkce tonická ​neboli ​funkce stabilizační​ a zajišťuje stabilitu jednoho segmentu nebo více segmentů

-  funkce fázická ​neboli​ funkce pohybová​, tedy umožňuje pohyb segmentů vůči sobě navzájem

-  u některých svalů je jejich stavbou (poměr mezi různými typy svalových vláken, inervací) a vývojem předpoklad spíše pro tonickou nebo fázickou funkci

-  u výše zmiňovaných hlubokých zádových svalů je předpoklad pro tonickou, stabilizační funkci

-  procvičováním hlubokých zádových svalů do opakovaných flexí a extenzí, bez předchozího napřímení, dochází k jejich přetěžování

JAK FUNGUJE SVALOVÍ SOUSTAVA:

-  naše tělo funguje, resp. by mělo fungovat jako jeden celek

-  je to dáno tím, že svaly pracují v tzv. ​myofasciálních řetězcích​, což je navzájem propojená soustava svalů, jejich fascií (vazivových obalů) a úponových šlach

-  při optimálním nastavení těla se aktivují určité svalové řetězce podle očekávaného záměru pohybu, např. správným postavením plosky nohy dojde k aktivaci svalových řetězců, které mají za úkol napřímení a stabilizaci těla; při pohledu a otočení hlavy do strany dojde kromě napřímení také k rotaci, atd..

-  to znamená, že striktně selektovat tělo při cvičení na jednotlivé části (prsa, hýždě, záda, apod.) nedává úplně valný smysl

-  selektováním partií dochází z dlouhodobého hlediska k jejich přetěžování

 

2. BOLESTI ZAD

-  u bolestí zad můžeme rozlišit dva původy - původ strukturální a funkční

-  strukturální​ původ bolestí zad je dán poškozením určité struktury, ať už kosti, měkké tkáně nebo přidružených tkání (cévy, nervy); výhodou je, že je tato porucha většinou vidět na zobrazovacích metodách - CT, magnetická rezonance, RTG

-  funkční​ původ bolestí je dán poruchou funkce - nejčastěji na podkladu nevhodných pohybových vzorů, svalových dysbalancí a poruch v psychomotorickém vývoji jedince

-  funkční typ se obtížně diagnostikuje, protože není na první pohled vidět

-  oba typy se navzájem ovlivňují; poruchou struktury dojde k poruše funkce a naopak; např. při výhřezu meziobratlové ploténky dojde v okolí k ochrannému svalovému spazmu, tedy prvotní strukturální problém vyústí poruše funkce, a naopak výhřezu s největší pravděpodobností předcházela porucha funkce

-  v případě nejasností ohledně původu bolesti zad je vždy vhodná konzultace s odborníkem

 

3. PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ

-  každý člověk prochází v prvních letech života tzv. psychomotorickým vývojem, kdy dochází k dozrávání nervové soustavy a přidružených struktur

-  od narození až po vzpřímení a chůzi prochází malý člověk různými fázemi, které jsou pro rozvoj nervové a svalové soustavy klíčové

-  v těchto fázích totiž hledá opěrné body, díky nimž se v mozku aktivují příslušné pohybové programy - vzpřimování, otáčení, kontralaterální pohybový vzor (plazení, lezení a chůze); dochází k posilování příslušných svalových skupin a nácviku jejich vzájemné souhry

-  je důležité, aby dítě těmito fázemi prošlo v určitém časovém rozmezí, a zejména aby nedošlo k jejich přeskočení, např. lezení je klíčové pro chůzi, tzv. první a druhé vzpřímení pro napřímení páteře do sedu a stoje

-  manipulace s dítětem a jeho vedení dokáže jak v pozitivním, tak i negativním smyslu ovlivnit psychomotorický vývoj

-  pomůcky typu chodítek, visítek a odrážedel jsou příklady ovlivnění v tom negativním smyslu, protože zabraňují dítěti najít si oporu, aktivovat a naposilovat potřebné svalové skupiny a řetězce; některé dokonce negativně ovlivňují vývoj a postavení kloubů (viz. visítka - neergonomická nosítka)

 

4. MOTIVACE, IDEOMOTORIKA, SENZOMOTORIKA

-  výše jsme uváděli, že svaly pracují ve svalových řetězcích, které se aktivují v nervovém systému

-  lze si to představit jako počítačový program, který je uložen v našem mozku; některé z nich jsou dány geneticky (stoj, chůze, apod,), jiné vznikají postupně v průběhu života jedince - princip učení se novým pohybovým dovednostem

-  k tomu, aby byl program v mozku aktivován, jsou zapotřebí určité impulzy

-  nejprve mozek potřebuje vědět, že má program být spuštěn, k tomu slouží motivace k pohybu - zrakové a sluchové vjemy

-  dále idea nebo také představa pohybu - tzv. ​ideomotorika

-  a v neposlední řadě jsou zapotřebí informace z periferie, které také informují mozek o tom, jaký program v závislosti na prostředí, poloze těla apod. má být spuštěn - tzv. senzomotorika

-  informace z periferie mozek získává ze správné opory (zejména ruka a noha), dále prostřednictvím zraku a sluchu

-  motivaci, idei pohybu a správné opory lze využít u jakéhokoliv cvičení, a tím lze dosáhnout maximální možné síly a neuvěřitelné stability při zachování dostatečné mobility v kloubech

5. JAK NA FUNKČNÍ ZÁDA

Analýza stereotypů

-  klienty vyšetřujeme už “od dveří” - všímáme si držení těla, vyšetřujeme základní pohybové návyky (chůze, sed, stoj, zvedání předmětů apod.)-  zajímáme se o stereotypy, které klient provádí v práci - velice důležité, neboť v práci dotyčný tráví většinu času

-  ideální je nechat si pohybové návyky od klienta předvést

Diagnostika - pohledová

-  oblast hlavy a krční páteře​ - zajímá nás zejména předsunutí hlavy, napřímení páteře; napětí svalstva v oblasti krku a šíje - zvýšené napětí značí hyperaktivitu daných svalů

 

-  oblast hrudníku a ramenních pletenců​ - sledujeme postavení a tvar hrudního koše, zda není v nádechovém nebo výdechovém postavení, stabilizaci spodních žeber, postavení hrudního koše vůči pánvi; napřímení hrudní páteře; postavení ramenních pletenců - častá protrakce ramen, vnitřně rotační postavení v ramenním kloubu

-  oblast bederní páteře a pánve​ - zajímá nás napřímení bederní páteře a její zakřivení, postavení pánve v prostoru a vůči hrudnímu koši

-  oblast dolních končetin a nohy ​- postavení dolních končetin se odvíjí od postavení pánve a nohy; vnitřně rotační postavení v kyčelních kloubech je dáno anteverzí pánve; zajímá nás tvar chodidla, orientační rozložení váhy a tvar kleneb (vždy potřeba hodnotit i funkci)

Diagnostika - zátěžová

-  i přes ideální postavení těla (nikoho takového neznáme :)) ve statické pozici je zapotřebí zhodnotit funkčnost těla v zátěži, kde se parametry

-  možné využít vývojové pozice psychomotorického vývoje, pokud známe jejich správné provedení nebo pozice často využívané ve fitness - pozice na čtyřech, provedení cviku v sedě, stoj na jedné noze, pro pokročilé plank apod.

-  sledujeme aktivitu celého těla, svalovou souhru, napřímení páteře, dýchání

Strečink

-  kromě všem dobře známého dynamického a statického strečinku lze využít strečink taktéž s využitím opor a idei pohybu

-  dosáhneme většího protažení se současným aktivováním zbytku těla

Zapojení svalových řetězců přes reálnou nebo imaginární oporu & s využitím idei

-  výše jsme si uvedli, že k aktivaci celotělových svalových řetězců jsou zapotřebí informace z periferie

-  lze výrazně podpořit ještě ideou pohybu

-  pokud to jde, využíváme spíše reálnou oporu, protože je pro klienty pochopitelnější, ale i představu imaginární opory lze naučit (může chvíli trvat, každý je totiž jinak vnímavý)

-  u imaginární opory využíváme představu odtlačení, opření se o zeď - jak u rukou, tak u nohou; případně opření hlavy, loktu, kolen, nártů

-  idea vychází z představy pohybu určitým směrem - např. v pozici vsedě si představujeme, že se chceme hlavou dotknout stropu; při pozici na čtyřech si představujeme lezení vpřed atp.

-  provedení v námi zvolených cvicích uvidíte na videu

6. VYBRANÉ CVIKY

Viz. video nahrávka

7. CHYBY VE FITNESS

-  nevyužití celého těla

-  izolované cviky vedoucí k přetěžování svalů

-  snaha o aktivaci středu těla přes vědomé zatínání břišních svalů - narušuje napřímení páteře, omezuje dýchání, aktivuje břišní svaly v nepřirozené funkci, aktivuje břišní svaly bez ohledu na zbytek těla, atd.

-  cviky a pohyby prováděné ve fitness často nerespektují přirozenost a neprocvičují svaly v jejich přirozené funkci